Maďarský osobák

Zdravím výrobnu Suprabaits :-)

Po delší době jsme se konečně dostal na delší výlet k vodě. Z jara mi sdělil kamarád informaci, že navštvíl jednu krásnou vodu v Maďarsku. ,,Těch tam je, říkal jsem si .“ Když mi však popsal, že zde plavou ryby i nikdy nechycené a že na jaře tam strávil týden bez ryby (!?), můj zájem značně vzrostl :-) Jsme blázi no :-D 

Takže, slovo dalo slovo a vyrazili jsme na podzimní boj. Moc informací o vodě jako takové jsem neměl. Vycházel jsme pouze z pár ,,tipů“ a to: Málo záběrů, pohyblivé a rozmanité dno s hloubkami až cca 16 metrů, málo krmení, nechat montáž ležet ve vodě a to pokud možno bez obav 3 dny a když to přijde, tak je z toho většinou krásná ryba. Jak se říká na každém šprochu pravdy trochu. Nakonec, jsem až po 4 dnech nasypal více boilies Prehistoric a díky tomu jsme udělal záběry a chtělo to i méně čekat a více laborovat s hloubkami, protože ve dne brali z jiných míst než v noci. Do toho úplněk a změny tlaku. Nebudu však předbíhat.....

  Naložil jsme tedy auto, vyzvedl parťáka Dolfika a vyjeli jsme vstříc novým dobrodružstvím…

V nástrahách jsem nedělal žádné změny a zbytečně jsem si to nedělal složité. Opět jsme bral Prehistoric od Suprabaits. Vzhledem k ochlazující se vodě jsem nově zkusil sáhnout po Spiceliver od stejné firmy.

  Domluvili jsme se s parťákem, že pro maximální klid na našich lovných místech budeme minimálně převážet, takže jsme pruty ve vodě nachali pokud možno skoro vždy minimálně 48hodin. Pečlivě jsme si vybrali místa na vodě a každý prut byl v jiné hloubce. Parťák vytěžil v prvních dnech krásného lysce 16+ kg a nový osobáček 23,5 kg, což byla naprostá paráda a ještě jednou mu moc GRATULUJI! Splnilo se i to, že záběrů budeme mít málo, ale ryby krásné! 

Čtvrtý den, kdy jsem byl oproti parťákovi bez záběru, jsem se rozhodl provést nějakou změnu. Nechtěl jsem se dlouho motat po vodě pro zachování klidu. Místo jsem měl zmapované dobře. Oba pruty jsem měl první 4 dny pod poslední hranou v 9,5 metrech (tvrdé dno) a v 11,5metrech (cíleně v blátě). Prodloužil jsem tedy návazce na cca 35-40 cm a dokonce jsem změnil uchycení olov i prezentaci a pruty vytáhl na bližsí hranu. Jeden jsem dal na 7 metrovou hloubku a druhý na 8,5 metru, kde bylo živé dno ;-) . Začal jsem taky trochu více krmit. Původně jsem přihazoval jen pár kuliček Prehistoric a nyní jsme dal pár hrstí. Hned ráno se mi podařilo vytáhnout kontaktní rybu 10+ kg, tak jsem vše opakoval a večer 13+ kg. Tyto dva záběry mě více než potešily po několika dnech, kdy jsem byl, jak se říká, hluchý :-). Dolfa mi stále opakoval, že to po dvou takových kontaktech přijde a bude to kobyla. Nemýlil se….

Po 2 hodině ranní jsme dostal naprosto chladnokrevný záběr na Prehistoric. Po jednom pípnutí mi sem tam cvakla brzda Power Aera a blikla dioda. Přiseknutí a hurá pro něj. Kdo čeká sci-fi příběh, tak klid :-D . Dojel jsem člunem nad rybu a ta se držela u dna v cca 7 metrech. Prvotní tah mě nijak nepřekvapil, jelikož i předchozí dva kapři byli velice bojovní. Když jsem však odedna s rybou dobrých 10-15 minut nehnul, tak už jsme začínal tušit, že by se mohlo jednat o něco slušnějšího. Nemám stopky, ale po ještě dobrých 5-10ti minutách, kdy ryba kroužila pod člunem, začaly jít k hladině obrovský bubliny a ryba se lehce začala zvedat k hladině. Ryba udělala jednu osmičku, druhou a najednou to leželo na hladině. Napoprvé jsme na kapra podběrákem nedostal, ten nezaváhal a vymotal mě zase až ke dnu. To jsem si uvědomil, co vlastně mám na prutě, když mi to obrovské tělo zmizelo z dohledu a nadával jsme si do idiota, že jsem první šanci neproměnil! Po pár minutách jsme jej opět dostal k hladině blíže člunu a už jsem nezaváhal!

Co dále napsat nevím, jelikož se mi nohy třásly a i slza ukápla. Rybu jsem tipoval na nějakých 19-21kg a radost neměla konce. Když jsem však rybu dovezl ke břehu, trošku se uklidnil a prohlédl jsme si ji s parťákem, přesvědčil mě, že mám mojí myšlenou váhu přehodnotit a měl pravdu! Ta ryba byla prostě obrovská a brutálně široká! Takže šup váha. Přijel i správce revíru. Takže váženo samostatně na dvou vahách a trojnožce s účastí 5-ti lidí. Po odvážení saku jsme se sjednotili na rovných 27kg. Rychle vyfotit a pustit. Jednak ryba byla hodně vysílena a nechtěli jsme ji držet déle než na pár snímků pro její bezpečí a za druhé se zde enormě dbá na bezpečí všech ryb, což se nám osobně velice líbilo, byť tímto rychlofocením trpí památeční fotka na kvalitě, ale zážitek nám nikdo nevezme a hlavně ryba je v bezpečí a rychle zpět ve vodě bez poškození!!!

Fotit se však s touto váhovou kategorií rychle, bezpečně a vůbec po tom všem včetně zdolávání v rukách? To je gurmánský, ne-li nadlidský zážitek :-D . Každopádně vše dobře dopadlo a po poustění ve vodě, která nebyla zrovna teplá jsem byl naprosto vyřizený a ŠŤASTNĚ zničený. Do konce týdne se již nic vážného kromě dvou cejnů nestalo a tak jsme maximálně spokojeni s parťákem vyrazili směr ČR.

Chtěl bych poděkovat svému parťákovi Dolfovi za výbornou spolupráci, manželce Evičce, že mě ještě nevykostila, ale já k té vodě prostě musím :-) . Rodičům, že mě od dětství necpali na fotbal a mohl jsem k vodě a Vám klucí ze Suprabaits za Prehistoric ;-)